Princip je velmi jednoduchý. Investor pravidelně nakupuje buď stále stejný objem cenných papírů, či pravidelně za stejnou částku. V obdobích poklesu nakoupí za stejnou cenu více cenných papírů, pokud trhy rostou, pořídí akcií či investičních podílů méně.
Zbylé peněžní prostředky každý rok investuje, dejme tomu, do termínovaného vkladu úročeného 3 % . Na místo termínovaného vkladu si lze představit právě i investiční fondy peněžního trhu či dluhopisové fondy, které nepodléhají takovým výkyvům jako akcie a akciové investiční fondy.
Srovnejme si dvě modelové investorské varianty:
Varianta 1: Jednorázový nákup 100 ks akcií
1.1.1999
-
Nákup 100 akcií při kurzu 100 Kč (Investice: 10.000 Kč)
-
Prodej 100 akcií při kurzu 110 Kč
31.12.2002
-
Příjem z prodeje akcií = celkový příjem strategie: 11.000 Kč
Varianta 2: Pravidelný nákup 25 ks akcií na začátku každého roku
1.1.1999
-
Nákup 25 akcií při kurzu 100 Kč (Investice: 2.500 Kč)
-
Roční termínovaný vklad ve výši 7.500 Kč na 3 %
-
Stav termínovaného vkladu na konci roku 7.725 Kč (tj. 7.500 * 1,03)
1.1.2000
-
Nákup 25 akcií při kurzu 60 Kč (Investice: 1.500 Kč)
-
Roční termínovaný vklad ve výši 6.225 Kč (tj. 7.725 – 1.500) na 3 %
-
Stav termínovaného vkladu na konci roku 6.412 Kč
1.1.2001
-
Nákup 25 akcií při kurzu 50 Kč (Investice: 1.250 Kč)
-
Roční termínovaný vklad ve výši 5.162 Kč (tj. 6.412 – 1.250) na 3 %
-
Stav termínovaného vkladu na konci roku 5.316 Kč
1.1.2002
-
Nákup 25 akcií při kurzu 80 Kč (Investice: 2.000 Kč¨)
-
Roční termínovaný vklad ve výši 3.316 Kč (5.316 – 2.000) na 3 %
31.12.2002
-
Prodej 100 akcií při kurzu 110 Kč
-
Příjem z prodeje akcií: 11.000 Kč
-
Stav termínovaného vkladu na konci roku 3.416 Kč
-
Celkový příjem strategie: 14.416 Kč
Uskutečněním druhé strategie získá investor jednak z nákupů akcií za nižší kurzy. Průměrný kurs akcie v portfoliu investora dosáhne 72,50 Kč, tj. (100+60+50+80)/4. Takže při kurzu ve výši 110 Kč vydělá na akcii o téměř 30 Kč více než v první variantě. Navíc každoročně inkasuje tříprocentní úrok z termínovaného vkladu. Dejme tomu, že tento úrok je již čistý po zdanění.
Příjmy druhé varianty jsou o 3.416 Kč vyšší. Úspěch mohl ovšem slavit pouze ten, kdo pravidelně nakupoval akcie a věřil, že vývoj na kapitálových trzích se po pádu naší akcie až na 50 Kč v dobré obrátí. Menší odměnu za výdrž slavila i první varianta, která ale vyžadovala při poklesu kurzu akcie o 50 % velký nápor na nervovou soustavu investora. Ten si mohl říci: "Tak jsem ztratil polovinu a dál už nic ztratit nechci a raději se akcií zbavím".