Nifty long: Nákup Nifty indexu

Ve snaze vyhnout se dalším propadům pak investoři uzavírali své akciové pozice. Od počátku hypotéční krize uplynul již rok, což je vhodný čas na přehodnocení výhledu do budoucna. Zpomalení globální ekonomiky evidentně nastalo, my jsme však přesvědčení, že dlouhodobý výhled je stále velmi optimistický. Zajímavé investiční příležitosti vidíme především na rozvíjejících se trzích. Do našeho hledáčku se dostala druhá nejlidnatější země světa Indie, jejíž ekonomický růst byl v uplynulých letech impozantní. Obrovská masa lidí chce žít lépe, proto je ochotna velmi těžce pracovat a zvyšovat produktivitu práce. Podle naší fundamentální i technické analýzy předpokládáme dlouhodobý růst indického akciového indexu Nifty. Start nového vzestupného trendu by mohl nastat v časovém horizontu 3 a 6 měsíců, kdy očekáváme pokoření 5000 bodové hranice.

Hlavní podpůrné fundamentální faktory Nifty indexu jsou:

1. Prudký ekonomický růst – na začátku devadesátých let podstoupila Indie hospodářské reformy a otevřela svoji ekonomiku. Investoři ze západu vycítili obrovský potenciál trhu a výrazně zvýšili objem investic do země. S investicemi přišli i zkušení manažeři, technologie a know-how. Průměrný meziroční růst hrubého domácího produktu od roku 1991 je podle statistiky Mezinárodního měnového fondu 6,3 procenta. V posledních sedmi letech rostla indická ekonomika v průměru tempem 7,3% ročně. Letos by se podle posledních oficiálních předpovědí mělo HDP zvýšit přibližně o 7,5 až 8 procent. Fenomenální hospodářský růst nedokázala zastavit ani asijská krize v roce 1997 a prasknutí technologické bubliny na přelomu tisíciletí.
2. Strukturální změny – V minulosti byla významná část struktury HDP tvořena sektorem zemědělství. Příliv zahraničního kapitálu, zvyšující se vzdělanost a změny ve světě vedly k odklonu od zemědělství a prim v ekonomice začaly hrát služby. V minulém roce byl podíl služeb na tvorbě ekonomického výstupu na úrovni 55%, průmysl tvořil 28% a zemědělství 17%. Na počátku devadesátých let tvořily služby 41%, zemědělství 32% a průmysl generoval 27% hospodářského výstupu. Pro porovnání - Spojené státy generují téměř 79 procent HDP v sektoru služeb a 20 procent v sektoru průmyslu. Je známo, že v případě služeb a průmyslu je dosahována vyšší přidaná hodnota než u zemědělské produkce. Indie si je vědoma tohoto faktu, což se mimo jiné odráží v dlouhodobých výdajových záměrech vlády, která plánuje masivně podpořit budování infrastruktury.
3. Vzestup střední vrstvy – dlouhodobým globálním makroekonomickým trendem je růst a bohatnutí střední třídy obyvatelstva. Ta v současnosti tvoří přibližně 30 procent celosvětové populace. Homi Karas, ekonom ze společnosti Brookings Institution, očekává, že do roku 2020 se počet příslušníků střední vrstvy rozroste na více než polovinu světové populace. Proč je tento demografický vývoj důležitý pro Indii? Jak jsme uvedli v předchozím bodě, Indie zvyšuje orientaci na poskytování služeb a průmyslovou produkci. Hlavním trhem těchto sektorů je právě střední vrstva. Dalším důležitým aspektem je bohatnutí samotných Indů, což má pozitivní důsledky na tamní spotřebitelskou poptávky. Podle ekonomů z indického výzkumního ústavu National Council of Applied Economic Research by střední vrstva měla v roku 2016 tvořit minimálně polovinu indické populace, tedy více než 600 milionů lidí. Zajímavou informaci, která potvrzuje výrazný růst spotřeby v Indii, vydala společnost Visa, největší zpracovavatel elektronických plateb v maloobchodě na světě. Podle její údajů byl objem komerčních plateb v Indii v roce 2007 2,3 bilionu USD, což je o 23 procent více než v předchozím roce. Statistika zachycuje podnikatelské nákupy vstupů výrobního procesu i nákupy v maloobchodě koncovými zákazníky. V celém Asijském regionu se objem komerčních nákupů zvýšil o 13 procent na téměř 19 biliónů USD. Globálně došlo k růstu o 12,2 procenta na 77,3 bilionu dolarů.
4. Velký objem investic do infrastruktury – nedostatečně rozvinutá infrastruktura je jednou z největších brzd ekonomiky Indie. Vláda si to uvědomuje a i za cenu vyššího vládního deficitu investuje nemalé prostředky do budování silnic, železnic nebo také přístavů. Pětiletý vládní plán, který začal v roce 2007, počítá s výdaji na infrastrukturu v objemu minimálně 500 miliard USD. Na průmyslové projekty se v nejbližších třech letech plánují výdaje ve výši 90 miliard dolarů. Mezi několika projekty najdeme:
   • vysokorychlostní nákladní železnice
   • tři nové námořní přístavy
   • 6 nových letišť
   • 12 nových průmyslových center
   
   Potřebné peníze půjdou ve většině případů ze státních prostředků, nicméně počítá se i s investiční účastí soukromého kapitálu (v ideálním případě až 30%). Očekáváme, že projekty realizují především domácí společnosti.
5. Odolnost podniků – zpomalení globálního ekonomického růstu, které je patrné především v rozvinutých zemích, ovlivnilo do jisté míry i indické podniky. Ty však ukázaly, že dokáží ustát i relativně složitější období. V prvním čtvrtletí zvýšily své tržby o 20,6 procenta a čistý zisk o 14,1 procenta. 800 veřejně obchodovaných společností zvýšilo zisk o 17 procent.
6. Vzdělanost v zemi – jedním z významných faktorů, který táhne do Indie zahraniční investory a kapitál, je tamní vzdělanost. Vysoké školy zde produkují každý rok téměř 2,5 milionů absolventů, což je číslo vskutku astronomické. Indie se proto stává cílem outsourcingu zahraničních společností, jež neváhají utratit při vstupu do země miliardy dolarů. Upozornit je ovšem nutné i na druhou stranu mince, kterou je kvalita zdejšího vysokého školství. Při tak vysokém počtu absolventů samozřejmě nelze očekávat úroveň srovnatelnou s vyspělými zeměmi. Zahraniční investoři jsou ovšem evidentně spokojeni, což potvrzuje i tempo přílivu zahraničního kapitálu do země. Indie si svou výhodu bezpochyby uvědomuje, a proto má velmi odvážný plán pro následující roky. Chtěla by navýšit počet vysokých škol ze současných 350 na 1 500 do roku 2 016.
7. Příznivé prostředí pro investování do akcií obecně – v rozporu s většinovým názorem publikovaným v médiích se domníváme, že současná doba je pro investování do akcií spíše příznivá. Pokles trhů vidíme jako snížení rizika investování, nikoliv zvýšení. Existuje řada faktorů, které nyní hrají akciím do karet. A) pokles cen ropy a dalších komodit snižuje hrozbu inflace a podpoří světovou ekonomiku, kupní síla lidí bude vyšší, než se čekalo a firmy z toho budou profitovat B) centrální banky kvůli snížení inflačního očekávání a obavám z propadu ekonomického růstu opět mění směr a z boje s inflací mění měnovou politiku na podporu růstu. Pozorujeme to v Číně, kde státní autority „sundaly nohu z brzdy“ i v dalších ekonomikách, kde se snižují úrokové sazby. Uvolnění měnové politiky je pro akcie vždy příznivé, jde dokonce o nejdůležitější faktor ovlivňující ceny akcií ve střednědobém horizontu 6 – 12 měsíců. C) mezi investory převládá pesimismus. To je ideální doba pro nákupy. D) v peněžních fondech je rekordní objem prostředků, absolutně i relativně vůči tržní kapitalizaci akciových trhů. Takový jev byl vždy v historii typická pro dna, nikoliv vrcholy. Investoři mají dostatek „munice“ pro masivní nákupy, jakmile se vrátí na trh optimismus.

Technická analýza

Z technického hlediska se Nifty nachází v dlouhodobém vzestupném trendu. Na počátku ledna začala korekce, která poslala hodnotu Nifty indexu z 6200 bodů na současných 4500 bodů. To je o 27 procent níž. Index se momentálně snaží o proražení sestupné linie (zelená přímka). V případě proražení můžeme očekávat další prudký pohyb na sever.

Možná rizika:

1. Globální ekonomika se pořád plně nevyléčila z těžkých ran, které utrpěla v boji s hypoteční krizí a s rostoucími cenami základních surovin. Další propad celosvětové ekonomické aktivity může pokazit i hospodářské vyhlídky této země.
2. Hlavním problémem indické ekonomiky je vysoká inflace, která se pohybuje na dvojciferných úrovních. Inflace snižuje disponibilní příjem lidí, což se může negativně projevit i na spotřebitelské poptávce.
3. Vláda má velmi ambiciózní plán ohledem investic. Státní rozpočet je však již řadu let v chronickém deficitu. To brzdí investiční rozhodnutí.

Bližší informace včetně grafů a tabulek najdete v přiloženém dokumentu.