Před strachem z dalšího poklesu hodnoty portfolií se investoři uchylují k nákupům těch nejbezpečnějších investic. Mezi nimi najdeme kromě vládních dluhopisů i drahé kovy a obzvláště zlato. Tento kov v posledních letech dokázal, proč by se měl nacházet v každém dobře diverzifikovaném portfoliu. Kdo nakoupil před deseti lety americké akcie, i po započtení dividend dodnes zaznamenal ztrátu několika procent. Cena zlata však za tuto dobu vzrostla z 300 na 830 USD, tedy o 176 procent. Navzdory impozantnímu zhodnocení se nedomníváme, že zlatý trh dosáhl svého vrcholu. Pro kov je momentálně největším podpůrným faktorem celosvětová snaha centrálních bank a vlád zaplavit trhy levnými dolary, eury, libry, švýcarskými franky nebo jinými měnami. Cena zlata vyjádřená ve znehodnocujících se penězích tedy roste. Podle naší fundamentální analýzy předpokládáme v časovém horizontu 3 až 6 měsíců vzestup ceny zlata ze současné úrovně 830 USD/trojskou unci na 900 dolarů. V dlouhodobějším horizontu několika let očekáváme další výrazný růst ceny zlata, pokud centrální banky a vlády nepřestanou s expanzivní politikou.
Důvody pro nákup zlata:
- Dlouhodobé zhodnocování
- Krize finančního trhu
- Státní zásahy vytvářejí riziko do budoucnosti
- Tištění peněz a inflace
- Snižování produkce
- Rostoucí poptávka
Možná rizika:
- Propady na akciových trzích můžou vyvolat další výprodeje na trzích s alternativními aktivy, což jsou i komodity. Pokles cen akcií se nedá vyloučit, jelikož podniky pociťují nižší poptávku zákazníků, což má negativní dopad na tržby a zisk.
- Deflace, která je nebezpečná pro ceny reálných aktiv, může v příštím roce postihnout vyspělé země. Centrální banky sice pumpují do systému velké množství peněz, ale konečné rozhodnutí o použití je na spotřebitelích a podnicích.
Bližší informace včetně grafů a tabulek najdete v přiloženém dokumentu.