Jak nevýhodné jsou běžné účty?

Běžné účty u kterékoliv banky skýtají především krátkodobou "úschovu" peněz. V současné době se úroky na běžné vklady pohybují pod úrovní inflace (která např. za uplynulý rok září 2000 - září 2001 byla ve výši 4,7 %).  Co to znamená?

Nic jiného, než že peníze (např. mzdy, proplacené faktury, vratky daně atd.), které dostáváme a máme na svých běžných účtech, se nám znehodnocují, aniž bychom s nimi cokoliv dělali. Pokud nám banka dává v současnosti na běžném účtu úrok 1%, potom jsme už jen díky inflaci ztratili reálnou hodnotu našich peněz o 3,7 % (tj. 4,7 % - 1 %). Jenže banka nám na účet připíše částku ještě menší, a to z důvodu, že se výnosy tohoto druhu daní 15-ti%. To tedy znamená, že nám banka na účet připíše úrok jen 0,85%. Co to tedy v konečném důsledku znamená pro naše úspory? Ztratily za 1 rok reálnou hodnotu o 3,85 % (tj. 4,7 % - 0,85 %), a to je už poměrně hodně.

Zkusme si představit, že máme po celý rok na výše specifikovaném běžném účtu A částku 20 000,- Kč a pro porovnání na dalším, stejně určeném, účtu B částku 150 000,- Kč. Následující výpočet je velmi prostý:

Z tabulky tedy vyplývají tyto základní informace o reálném stavu našich vložených finančních prostředků:

• hodnota vkladu na účtu A se za rok zvýšila o 170,- Kč, což je ovšem o 770,- Kč méně než by vzrostla, pokud by se čistý úrok rovnal hodnotě inflace (tedy pokud by peníze neměly ztratit reálnou hodnotu, museli by být úročeny 4,7 % a v tom případě by se na našem účtu měla za 1 rok objevit částka 20 940,- Kč),
• částka na účtu B se za 1 rok zvýšila o 1275,- Kč, a to je opět méně o 5775,- Kč než by se zvýšila, pokud by se čistý úrok rovnal hodnotě inflace (pokud by naše úspory neměly ztratit reálnou hodnotu, musela by se na konci roku na účtu objevit částka ve výši 157 050,- Kč).

Z výše prezentovaných čísel vidíme, že při malém vkladu je rozdíl mezi čistým úrokem a inflací nesrovnatelně menší, než je tomu u vkladu většího. Čím bude vklad vyšší, tím se rozdíl úroku a inflace bude prohlubovat, i když procentuální vyjádření (4,7 % - 0,85 % = 3,85 %) zůstane stejné. 

Z  výpočtu je zřejmé, že pokud budeme využívat běžné účty, tak by nám měly sloužit pouze pro úschovu finančních prostředků, u kterých je velká pravděpodobnost, že je v krátké době využijeme. Spoření (resp. "úschova peněz") je nevhodná pro dlouhodobou akumulaci finančních zdrojů.

Článek je publikován v rámci seriálu Spoření nebo investice? Všechny díly seriálu o investování do podílových fondů najdete zde.