Vzácných kovů je více, ale v poslední době se hovoří zejména o zlatě, stříbře a platině nebo palladiu. Pořídit si je můžete ve formě cihliček (v nižších gramážích spíše „plíšků“) nebo jako mince, které v sobě navíc nesou ještě uměleckou hodnotu. Ačkoli mají drahé kovy na první pohled podobné fyzikální vlastnosti, dost se liší v ekonomickém užití. Proto je nutné promyslet, jaké riziko chcete jako investor nést.
Doby jistot a nejistot
Zlato si už celá tisíciletí drží mezi vzácnými kovy prim. Je ho málo. Je cenné. A jako platidlo je uznávané po celém světě. „Zlato je z celé skupiny vzácných kovů unikátní. Zhruba 90 procent vytěženého zlata se prodá na investiční nebo klenotnické účely, jen 10 procent se využije průmyslově,“ připomíná Pavel Ryska, analytik J&T Banky.
U ostatních kovů je situace jiná. Zhruba polovina vytěženého stříbra se zpracuje na šperky, mince nebo investiční cihličky. Polovina pak putuje do průmyslových podniků. U platiny a palladia pak průmyslové využití převládá. Tyto kovy se používají například na výrobu katalyzátorů v autech.
Cenový vývoj zlata, stříbra nebo platiny je odlišný – závisí totiž na charakteru kovu a na jeho využití. „Platině i palladiu se daří v době jistot, protože jsou nejvíce závislé na poptávce ze strany výrobců v automotive. Platina není monetární kov a v případě krize bude spíše klesat společně s klesající poptávkou z výroby,“ upozorňuje investiční poradce Michal Nedbal.
Hlad po zlatě
Například zlato je kov, po němž je v dobách krize hlad, protože slouží jako jistota a zabezpečení. Jeho cena stoupala v minulé finanční krizi a během následné ekonomické recese. Podobný vývoj zaznamenalo zlato i v souvislosti s pandemií koronaviru. Poslední červencový den letošního roku pak cena zlata překonala hranici 1 980 dolarů za trojskou unci. Od začátku letošního roku tak cena zlata narostla o zhruba 30 procent.
„Zlatu se daří kvůli obavám z inflace i díky rekordně nízkým úrokovým sazbám, které centrální banky globálně ordinují jako léčbu pandemie koronaviru ve snaze povzbudit ekonomiku. Výrazně zvýšený zájem o alternativní aktiva v reakci na události posledních měsíců je tak znát. Příliv likvidity se propisuje do všech aktiv, drahé kovy nevyjímaje,“ komentuje situaci Patrik Hudec z Generali Investments. Investoři si podle Hudce všímají i rostoucího geopolitického napětí, které má rovněž vliv na cenu zlata.
Mizející zlato
Bylo zajímavé pozorovat, jak zlato v počátku koronavirové krize mizelo z trhů. Například Česká mincovna, která prodává jak mince, tak i cihličky z drahých kovů, měla některé produkty vyprodané. Kdo mohl a měl finance, snažil se zajistit své portfolio. Znovu se prokázalo, že cena zlata těží z nejistoty v ekonomice.
Otázkou pak je, zda do zlata ještě stále investovat, i když jeho cena v posledních měsících zásadně narostla. „Současná situace podle mého názoru nahrává investici do zlata. Nejde přitom pouze o světovou hospodářskou recesi, která se právě odehrává. Centrální banky na tuto situaci zareagovaly masivním zvyšování objemu peněz v ekonomikách, což vyvolává riziko znehodnocení měn. Právě proti tomu je zlato poměrně osvědčenou pojistkou,“ domnívá se Pavel Ryska.
Jiné stříbro a platina
Vedle zlata jsou tu ještě dva další zajímavé kovy – stříbro a platina. Také stříbro rostlo na ceně. Nedávno prolomilo hodnotu 20 dolarů za unci, což je zatím nejvyšší hodnota od loňského září. „Stříbro, stejně jako zlato, roste na ceně v krizi a v dobách nejistoty. Zároveň je to průmyslová komodita, která roste společně s poptávkou podniků. Za stejné množství peněz nakoupíte větší objem stříbra, což pochopitelně zvyšuje nároky na uskladnění,“ říká Michal Nedbal.
Nárůst ceny zaznamenala i platina. Její cena vyskočila loni na podzim, kdy překonala hranici 1 000 dolarů za unci. Počátkem roku se unce obchodovala za cenu kolem 880,5 dolarů. Se začátkem koronavirové krize zlevnila na 600 dolarů za unci a v dubnu začala znovu růst. V polovině léta se prodávala za 909,5 dolarů za unci.
Stříbro i platina tak dostály své pověsti. „Ceny platiny a částečně stříbra se významně odvíjejí od průmyslové poptávky, tedy jsou závislé na stavu ekonomiky a jsou cyklické. Investor jejich koupí částečně sází na ekonomickou prosperitu. Také reagují na to, jak se daný kov využívá v jednotlivých průmyslových sektorech,“ uzavírá Pavel Ryska.
Čtěte také: Jaký měla pandemie vliv na investiční vína a destiláty?



Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
