Vzácných kovů je více, ale v poslední době se hovoří zejména o zlatě, stříbře a platině nebo palladiu. Pořídit si je můžete ve formě cihliček (v nižších gramážích spíše „plíšků“) nebo jako mince, které v sobě navíc nesou ještě uměleckou hodnotu. Ačkoli mají drahé kovy na první pohled podobné fyzikální vlastnosti, dost se liší v ekonomickém užití. Proto je nutné promyslet, jaké riziko chcete jako investor nést.
Doby jistot a nejistot
Zlato si už celá tisíciletí drží mezi vzácnými kovy prim. Je ho málo. Je cenné. A jako platidlo je uznávané po celém světě. „Zlato je z celé skupiny vzácných kovů unikátní. Zhruba 90 procent vytěženého zlata se prodá na investiční nebo klenotnické účely, jen 10 procent se využije průmyslově,“ připomíná Pavel Ryska, analytik J&T Banky.
U ostatních kovů je situace jiná. Zhruba polovina vytěženého stříbra se zpracuje na šperky, mince nebo investiční cihličky. Polovina pak putuje do průmyslových podniků. U platiny a palladia pak průmyslové využití převládá. Tyto kovy se používají například na výrobu katalyzátorů v autech.
Cenový vývoj zlata, stříbra nebo platiny je odlišný – závisí totiž na charakteru kovu a na jeho využití. „Platině i palladiu se daří v době jistot, protože jsou nejvíce závislé na poptávce ze strany výrobců v automotive. Platina není monetární kov a v případě krize bude spíše klesat společně s klesající poptávkou z výroby,“ upozorňuje investiční poradce Michal Nedbal.
Hlad po zlatě
Například zlato je kov, po němž je v dobách krize hlad, protože slouží jako jistota a zabezpečení. Jeho cena stoupala v minulé finanční krizi a během následné ekonomické recese. Podobný vývoj zaznamenalo zlato i v souvislosti s pandemií koronaviru. Poslední červencový den letošního roku pak cena zlata překonala hranici 1 980 dolarů za trojskou unci. Od začátku letošního roku tak cena zlata narostla o zhruba 30 procent.
„Zlatu se daří kvůli obavám z inflace i díky rekordně nízkým úrokovým sazbám, které centrální banky globálně ordinují jako léčbu pandemie koronaviru ve snaze povzbudit ekonomiku. Výrazně zvýšený zájem o alternativní aktiva v reakci na události posledních měsíců je tak znát. Příliv likvidity se propisuje do všech aktiv, drahé kovy nevyjímaje,“ komentuje situaci Patrik Hudec z Generali Investments. Investoři si podle Hudce všímají i rostoucího geopolitického napětí, které má rovněž vliv na cenu zlata.
Mizející zlato
Bylo zajímavé pozorovat, jak zlato v počátku koronavirové krize mizelo z trhů. Například Česká mincovna, která prodává jak mince, tak i cihličky z drahých kovů, měla některé produkty vyprodané. Kdo mohl a měl finance, snažil se zajistit své portfolio. Znovu se prokázalo, že cena zlata těží z nejistoty v ekonomice.
Otázkou pak je, zda do zlata ještě stále investovat, i když jeho cena v posledních měsících zásadně narostla. „Současná situace podle mého názoru nahrává investici do zlata. Nejde přitom pouze o světovou hospodářskou recesi, která se právě odehrává. Centrální banky na tuto situaci zareagovaly masivním zvyšování objemu peněz v ekonomikách, což vyvolává riziko znehodnocení měn. Právě proti tomu je zlato poměrně osvědčenou pojistkou,“ domnívá se Pavel Ryska.
Jiné stříbro a platina
Vedle zlata jsou tu ještě dva další zajímavé kovy – stříbro a platina. Také stříbro rostlo na ceně. Nedávno prolomilo hodnotu 20 dolarů za unci, což je zatím nejvyšší hodnota od loňského září. „Stříbro, stejně jako zlato, roste na ceně v krizi a v dobách nejistoty. Zároveň je to průmyslová komodita, která roste společně s poptávkou podniků. Za stejné množství peněz nakoupíte větší objem stříbra, což pochopitelně zvyšuje nároky na uskladnění,“ říká Michal Nedbal.
Nárůst ceny zaznamenala i platina. Její cena vyskočila loni na podzim, kdy překonala hranici 1 000 dolarů za unci. Počátkem roku se unce obchodovala za cenu kolem 880,5 dolarů. Se začátkem koronavirové krize zlevnila na 600 dolarů za unci a v dubnu začala znovu růst. V polovině léta se prodávala za 909,5 dolarů za unci.
Stříbro i platina tak dostály své pověsti. „Ceny platiny a částečně stříbra se významně odvíjejí od průmyslové poptávky, tedy jsou závislé na stavu ekonomiky a jsou cyklické. Investor jejich koupí částečně sází na ekonomickou prosperitu. Také reagují na to, jak se daný kov využívá v jednotlivých průmyslových sektorech,“ uzavírá Pavel Ryska.
Čtěte také: Jaký měla pandemie vliv na investiční vína a destiláty?