ZertifikateJournal 15/2012: Globální dluhová past

Hodnota samotných finančních derivátů, které tvoří základ globálního dluhu, se v současnosti pohybuje kolem 700 bilionu USD. Globální dluh je tímto způsobem zhruba desetinásobný. Objem úvěrových derivátů tak přesáhl 1 200 procent globálního hrubého domácího produktu.

Tyto skutečnosti dále prohlubují dluhové problémy a automaticky působí jako urychlovač současné krize. Proto je zcela nepochopitelné, že investory mohou uklidnit politické zásahy nebo opatření politicky závislých centrálních bank, které zaplavují svět novými penězi a deriváty. Jedno je jisté. Dříve nebo později dojde ke krachu. Pokud si myslíte, že s deriváty nemáte co do činění, hluboce se mýlíte. Dokonce každá bankovka je derivát. Jedná se totiž o „druhou“ odvozenina z „dílny“ centrální banky na platební příslib dlužníka – státu, který každý den ztrácí svou platební důvěryhodnost.

Evropa samozřejmě nezbankrotuje přes noc. Ani měnová reforma se neprovede za pár dní. Dříve než tato okolnost nastane, budou se státy bránit všemi mocenskými nástroji. Nakonec musí tento dluh zaplatit všichni spotřebitelé, daňoví poplatníci, pracující a vlastníci nějakého kapitálu. Otázkou jen zůstává jakým způsobem – zda tvrdým zásahem do systému, který bude spojený s měnovou reformou, nebo chladnokrevným vyvlastněním formou plíživého zvýšení daňové zátěže, která bude spojená s finančním přerozdělením.

Klíčovým pojmem zůstane s největší pravděpodobností inflace v kombinaci s finanční represí. Finanční represe bude dosaženo především díky doprovodným opatřením jako jsou podpora záporných reálných úrokových sazeb a cílené přerozdělování majetku. Zachování kupní síly našich papírových peněz (podložených mocenskými dluhy) je do budoucna velmi diskutabilní.