V celé burzovní historii bylo ještě vyšších ztrát (během jednoho obchodního dne) dosaženo jen jednou, a to v roce 1914. Událo se to v důsledku vypuknutí první světové války, kdy v červenci 1914 došlo k uzavření světových burz na několik následujících měsíců, během kterých investoři kumulovali své ztráty. A tak hned první den po opětovném otevření burzy v New Yorku (ke kterému došlo až 12. prosince 1914) byly nakupené ztráty realizovány. Dow Jones index poklesl o 24,4 procenta.Burzovní propad v říjnu 1987 se od ostatních historických poklesů odlišuje tim, že pro něj neexistovaly rozumné důvody. Propad v roce 1914 lze vysvětlit vypuknutím první světové války, stejně jako další burzovní turbulence spojené s teroristickým útokem v září 2001, kdy index ztral “pouze” 7,1 procenta. Jak tedy lze vysvětlit “černé” pondělí roku 1987? Vina se většinou svaluje na počítače a na selhání systémů umožňujících obchodování prostřednictvím počítačů. Ovšem k poklesu kurzů došlo na celém světě, nejen v USA, které tenkrát byly považovány za jedinou zemi s vyvinutým systémem burzovních computerů. Pokles nezačal v USA, ale již o půlden dříve v Hongkongu, když Amerika slavila poklidnou neděli. Jako další příčinu lze uvést rozpory na jednání G7 ohledně budoucí úrovně USD jako referenční měny vůči měnám ostatních zemí z G7.
Více v aktuálním vydání ZertifikateJournal